Je to tady Foorpas tým vyráží na ryby! 🙂 domlouváme s Rosťou podrobnosti, koukáme jen zběžně na počasí, vždyt je tak krásně celý týden. Bereme lehátka, deštník s bočnicemi a jen pro sichr autoplachtu s tím, že jí ani nevyndáme. Dorazili jsme na místo určení Pískovna Vejprnice. Nikdy jsem tam nebyl, ale už když jsem přijížděl jsem si tenhle malý soukromáček zamiloval, průzračná voda, krásné okolí no paráda. Malinko to jen rušil zvuk aut od nedaleké dálnice, ale nebylo to tak hrozné. Začali jsme vybalovat pruty, Rosťa zajel pro loďku, kterou si tam můžete půjčit na zakrmování a zavážení. Když jsme byli hotoví s pruty a Rosťa kmital na vodě s kbelíky partiklu, rozhodl jsem se jeden prut nahodit blíž k ostrůvku rákosí, kde jsme předpokládali výskyt ryb. Na jednom prutu jsem se rozhodl chytat na boilies dipovaná divoká kreveta a na druhém jsem umístil kostku tvrdého sýra a kostku syrečků. Špatné rozhodnutí nahazovat, moc špatné. Ne že bych nahodil nepřesně, to ne. Dopadlo to přesně, ale dopadající zbývající vlasec se zamotal do rákosí tak že nezbývalo nic jiného, než to utrhnout a navazovat znovu. Mezitím se vrátil Rosťa s neurčitým výrazem v obličeji. Ptám se, kde vlastně zakrmil, že nevidím tyčovou bojku co jsme tam chtěli dát. Noooo víš jsme asi bez bojky, byla tam větší hloubka než jsme počítali a podává mi klobouček od led světla 😀 OK, zvládneme to bez bojky, začátek žádná sláva, ale zvládneme. Rosťa dal na prut boilies chilli a naše pruty po mém debaklu s nahozením raději zavezl. Otevíráme pivko a začínáme stavět slunečník a připínat bočnice. Jen formalita stejně bude krásná noc. Rosťovi za necelých 30 minut začíná pípat hlásič, běží k prutům seká a pomalu vytahuje první rybu naší výpravy. Oba se smějeme, jelikož vytahuje kapříka maximálně 30 čísel. Jak takovéhle miminko vezme kouli 20mm? Pouštíme ho a žádáme ať pošle dědu. Po necelé hodince opět zvuk Rosťových hlásičů, dle odporu soudíme že opravdu poslechl a toho dědu poslal. No dobrá nebyl to děda ale starší brácha 50 cm, ale i tak moc krásný.
Po hodině a půl přichází záběr na mých hlásičích a já utíkám k prutům. Swinger žádnou brutální jízdu neukazuje, jen zlehka poskakuje. Rozhoduji se sekat a začínám navíjet. Chvíli to vypadá, že jsem záběr promeškal, ale najednou náraz do prutů a já mám pocit, že tahám automobil. Sotva přitáhnu 2 metry o 3 metry to couvne přes brzdu. Rosťa stojí vedle mě připravený s podběrákem, ale pořád jen slyším… nic nevidím, nevím kde je. Po chvíli boje nakonec Rosťa volá je tadyyy, je to jeseter vole! Kouknu do vody a u nohou je na vlasci ta nejnádhernější velká potvora na kterou jsem tak dlouho čekal. Slyším se, jak mi najednou z pusy uniká křik radosti 🙂 Opatrně ho vyndáváme a umisťujeme do saku, je nádherný. Rychle zvážit a změřit a udělat pár fotek. Má úžasnou délku 140 cm a 10 kg
vejprnice pískovna – jeseter
Pouštíme ho do vody, ale jelikož ho musíme rozplavat a chceme ho co nejdřív mít ve vodě, jdu tam i v kalhotech, nu což je teplo oni uschnou. No ono se řekne rozplavat, ale jemu se nějak extra nechce, trvalo to 20 minut, než se rozhodl odplout, ale byl to ten nejkrásnější pocit. Děkuji svatý Petře.
Chvíle klidu a roztápíme gril. Začíná mi pípat příposlech. Na onom prutu mám divokou krevetu a po záseku cítím, že to nebude nic malého, super další zářez, už plánuji další foto. Rosťa se staví vedle mě, aby byl v pohotovosti s podběrákem. Cítím hodně velký odpor, moje dělička se ohýbá do neuvěřitelného oblouku a právě v tu chvíli se to semlelo, když si to promítám zpětně bylo to fakt hodně rychlý. Cítím jak to ryba pouští, ještě vidím jak se mrskla a tah vlasce povoluje. Ok nevadí snad příště. Nojo, ale proč najednou Rosťa leží na zemi skroucenej jak paragraf a drží se za stehno? Potom mi to dochází. Poté co to ryba pustila a tah se uvolnil, olovo se vymrštilo a neuvěřitelně přesně shodou okolností trefilo Rosťu do horní části stehna (hodně horní části, skoro do černého). O 10 cm výš a měl bych asi zajímavý telefonát s jeho ženou :D) Dostávám záchvat smíchu 😀 Padá tma a komáři jsou otravní jak podomní prodejci. Ale copak komáři, ty by se dali vydržet, ale ten kravál co spustili žáby to si nedokážete představit. To byl takovej kravál, že by jste přeslechli i bagr hned za zády.
Během večera už nic zvláštního nepřišlo. V noci dva malí kapři Rosťovi, ale dorostenci, snažíme se usnout a když se nám to konečně podaří, nad ránem nás budí parádní průtrž mračen a bouřka. Než najdeme tu naši autoplachtu, kterou přeci vůbec nepoužijeme… a než se zabalíme jsme totálně durch. No dobrá nevadí hlavně, že máme slunečník, sice ho musíme podpírat, protože s ním vítr cvičí jak na spartakiadě, ale co. Sotva jsme to dořekli, jako by nás bůh opravdu neměl rád, od špičky slunečníku začala téct voda, vzhlédneme a zjistíme, že tam je dost slušná díra… Chvíle debatování a rozvahy, nechce se nám to vzdát takhle brzy, ale argumenty proti jsou dost pádné, deky… mokré, lehátka… mokré, všechny věci…. mokré, my… mokří, nezbývá nám nic jiného, než spolknout hořkou pilulku a volat SOS. Zvedám telefon a volám ženě o rychlý transport. Balíme narychlo… to bude doma dlouhé sušení… Ale stálo to za to.
A jaký mám z celého revíru dojem? Nedávno jsem uveřejnil recenzi soukromých revírů, tenhle si dovolím doplnit s 90 % Ano i přes nepřízeň počasí se tam hodláme vrátit. Vždyť povolenka na 24 hod za 500 Kč – to vůbec není špatné.
Děkuji svatý Petře… děkuji za vše
PETRŮV ZDAR PETR
Modřina od letícího olova 🙂 
pískovna vejprnice 
pískovna vejprnice 
pískovna vejprnice 
pískovna vejprnice 
pískovna vejprnice 
pískovna vejprnice 
pískovna vejprnice 
pískovna vejprnice
