Vy mladí jste dneska samá moderna, samá ta vaše koule, samá ta voňavá omáčka do který to máčíte a chytnete něco? Ne … Sedím vedle dědy a musím se usmívat, on už na ryby nechodí a nevidí, jak moc se rybařina posunula dopředu, ale najednou mi v hlavě uzrála myšlenka a snažím se z dědy dostat nějaká ta starší moudra a jeho zkušenosti z jejich nástrahami. Dědu není třeba moc pobízet, jak se jedná o ryby, oči se mu zalesknou a potom není k zastavení.
Jooo Petříku (chjoo je mi 39 a on mi říká Petříku, jako když jsem byl malej) u vody se obejdeš bez těch všech vašich elektronických hejblátek. Na co vám je ta koule co mrsknete do vody a hned vše vidíte? Kam se podělo kouzlo čekání, tajemna a případného zklamání? Kouzlo poznávání a seznamování se s vodou? Koketování s ní? Mě už jenom překvapuje, že děda má přehled o tom že existují sonary a echoloty.
Děda se, ale nedá jen tak zastavit a vypráví dál. Víš my používali uplně jiné nástrahy, vařily jsme si je, nakládali, byla to uplná magie, rituál, který se musel dokončit do puntíku.
Neměli jsme takové možnosti jako vy, ale dokázali jsme divy.
Za bouřlivého počasí, kdy voda stoupá a kalí jsme vnadily poblíž rákosí s bahnitým břehem semencem na měkko uvařeným. K místu se sjedou všechny kaprovité ryby včetně línů. Jako nástrahy jsou idealní dešťovky, larvy a housenky všeho druhu. O tloušti jsme věděli, že je rybou vybíravou, ale obzvlášť si libuje v játrech, červích, bramborách, chroustech, švýcarském sýru, též malých rybách, racích a žabách.
Zakrmování? Ale jistě chlapče taky jsme zakrmovali.
Z ovoce jsme používali jahody, třešně, maliny, hrozny, slívy atd. Aby si ryby na návnadu zvykly, rozhazovali jsme ovoce na místě lovení několik dní před chytáním. Na lákání ryb jsme s oblibou používali švýcarský sýr. Avšak pozor!!! Aby se ve vodě tak snadno nevymáčel, poleje se na talíři sladkým kravím mlékem tak, že se sýr úplně zaleje. Sýr v mléku časem ztuhne. Nástražné kousky mají podobu kostky. Ještě více se sýr dá vylepšit, uvaří-li se v sladkém mléku, do něhož se roztlučou v hmoždíři hřebíčky s šafránem.
Noo, ale to jsou jen nástrahy rostlinné, ale my Petříku používali spousty jiných i živočišných.
Rousnice, hnojáčky, žížaly, masné a moučné červy, žížaly ,,kamenáče“. Dnes již málo známá přírodní nástraha jsou larvy chrostíků, kteří vytváří schránky. Vzpomeň si Petříku na knihu z dětství co jsem ti četl. Ferda mravenec, kde je zmínka o Ferdových larvičkách… Kromě larev chrostíků jsme taky používali larvy jepic, pošvatek a další hmyz.
Dále se chytalo na pijavice, oblíbená to pochoutka sumců … I dnes je někteří sumcaři používají a je po nich celkem poptávka. (poznámka autora)
Z rousnic jsme připravovali i těsto. Rousnice jsme rozdrtily, smíchaly se sýrem, žloutkem, utvořily jsme kuličky, které jsme napichovaly na háček.
Děkuji dědovi za moc milý a přínosný rozhovor, no rozhovor, spíš to byl dědovo monolog, ale když ono se to tak krásně poslouchá. A když odcházím zjištuji, že mi to zůstává v hlavě vrtá mi to tam a já přemýšlím o tom, že tento rok se pokusím k některým těm starým nástrahám vrátit .
Petrův zdar Petr
