Každý z nás máme svůj revír, svojí část vody, ať rybníku, nádrže nebo řeky, kterou nade vše milujeme a chodíme tam pravidelně ať ryby berou nebo neberou, už jen pro ten klid a krásné prostředí. Ani já nepatřím mezi výjimky a mám svůj úsek, na který nedám dopustit. Byť je to jenom 5 minut od centra města přijde vám to, že jste na uplné samotě, řeka teče s pomalým klidem, nutrie vám každou chvíli buď přejíždějí přes vlasec (to v lepším případě) a nebo vám drze lezou do kýble s partiklem. Kachny v téhle době pořádají námluvy, takže o zábavu není nouze. V minulém týdnu jsem podnikl na tuhle řeku několik výprav, z toho o víkendu hezky poctivě až do půlnoci. No jak to shrnout ….
Při první výpravě jsem šel jen na splávek, jednoduchá chytačka podél břehu, pár jelců mi skočilo na háček dva dorostenci, ale překvapení dne mi chystala řeka až ke konci, kdy už jsem se chystal domů, najednou splávek zafičel pod hladinu, prut se ohnul a já věděl, že tohle dorostenec nebude. 15 minut se mnou jezdil jak chtěl, ale nakonec se na břeh dostal …. Kapřík, nádherných 80 cm …. miluju svou řeku, děkuji ti sv Petře… děkuji ti.
Poté jsem se rozhodl ještě chvíli setrvat a nahazoval jsem dál, asi při třetím náhozu jsem úplnou náhodou, ale úplnou náhodou fakt 😀 trefil labuť…. Nevěřili by jste, jak se taková labuť dokáže namíchnout, když jí zaháknete háčkem 😀 úplně dobrovolně se přiznám, že jsem raději zvolil taktický uústup, pobalil věci a tradá domů, protože bílá královna řeky nevypadala na to, že by si nechala vysvětlit to, že se jedná o omyl.
Teď o víkendu jsem se na svou řeku vrátil, v sobotu jsem tam strávil úžasný slunný den a až do půlnoci. Jelikož mám vyzkoušené a osvědčené krmení i nástrahy, neváhal jsem, zakrmil jsem, nahodil a užíval jsem dne. Po nějaké době najednou bzíkot a jízda přes brzdu .. .miluju ten zvuk a miluju ten pocit, jak se mi sevře žaludek.
Vyskočil jsem a přitahuji, cítím krásný odpor a velmi slušně bojoval, skoro u břehu podle oka cca 70 cm nádherný kapr … chvíli jsem se zahleděl na krásné žluté břicho a hned mě to zamrzelo. Mazaný kapr toho využil, mrskl sebou utrhl mi vlasec a byl pryč.
Tolik sprostých slov, kterýma jsem se oslovil nezná ani dlaždič, to mi věřte … úplná začátečnická chyba, ach jooo.
Slunce už pomalu začínalo slábnout a pomalinku předávalo svou vládu večeru a já se rozhodl, že zkusím úhoře. Ano vím je na ně ještě trochu brzy, ale znáte to, náhoda je blbec. Rousnice se krásně kroutily, na háček i pod háček jsem umístil jednu a vznikl krásný chumel kroutících se rousnic. Nahodil jsem, udělal průvěs až na zem a připnul lehkého policajta. A děj se vůle boží.
Trvalo to cca půl hodiny, akorát za mnou přijel kolega z práce se podívat…… pozorování policajta bylo monotóní, pořád jen v dlouhém průvěsu se lehce pojupoval ze strany na stranu, když najednou bez jakéhokoliv náznaku lehkého záběru se policajt probudil a vyletěl od země až k prutu, kde s ránou bouchnul o prut…….. prut sám uplně nadskočil a já s ním……. Bože tohle nebude úhoř, jedině že by v řece sídlila anakonda. Sekám a začínám přitahovat. Při prvních obrátkách poznávám, že to co je na druhé straně rozhodně není úhoř a ani kapr. Prut se mi ohýbá do oblouku a to co mám na druhém konci začíná jezdit po celé řece od břehu k břehu. Navinu metr a tradááá o 3 metry odjede. Když zamíří k mému břehu, mrskne se u hladiny jen na sucho polknu, tvl sumec a teď se jen modlit, aby montáž, prut nebo naviják vydržely. Je záhodno doplnit, že mám pruty Delphin Armada Carp dvoudíl a navijáky delphin Chiméra. Návin na navijácích 0,28 vlasec Carp master. Sumec si mě vodil dobrých 20 minut, od břehu ke břehu po proudu, proti proudu, ale nakonec jsem ho pomalu a jistě ke svému břehu dostal a můj kolega mi ho pomohl dostat z vody, nádherný pocit zdolávačky……. Nádherný pocit víteztví…… Sumec měl krásných 120 cm po přeměření a vyfocení jsem ho pustil zpět a opět zvolávám, děkuji ti sv. Petře děkuji ti, že při mně stojíš.
Petrův Zdar Petr
